Základní údaje o Chorvatsku:

  • Hlavní městoZáhřeb (chorvatsky: Zagreb) má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem mezi Jaderským mořem a střední Evropou.
  • MěnaKuna. Přibližný kurz k euru je 7,5 HRK = 1 EUR (3,632 CZK/HRK).
  • JazykChorvatština.
    Některá slovíčka v chorvatštině:
    pondělí – ponedjeljak
    úterý – utorak
    středa – srijeda
    čtvrtek – četvrtak
    pátek – petak
    sobota – subota
    neděle – nedjelja
    včera – jučer
    dnes – danas
    zítra – sutra
    pozítří – prekosutra
  • Státní zřízeníParlamentní republika, prezidentem je Ivo Josipović.
  • Rozloha56 542 km²
  • Počet obyvatel4 496 248
  • Nejvyšší bod ChorvatskaSinjal (1831 m n. m.)


Informace o Chorvatsku

Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24.3.1992), OSN (od 22.5.1992), Rady Evropy (od 6.11.1996), WTO (od 30.11.2000), CEFTA (od 2002) a NATO (od 1.4.2009). V současné době (2011) usiluje o vstup do Evropská unie, kam bude přijato 1. července 2013. Hlavním městem je Záhřeb.



Historie Chorvatska

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.

Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Po roce 2000 začíná Chorvatsko směřovat do mezinárodních vojenských i ekonomických struktur, tedy do NATO a EU. První z vytyčených cílů se již podařil, 1. dubna 2009 vstoupilo Chorvatsko do NATO, vstup do Evropské unie by se mohl uskutečnit pravděpodobně 1. července 2013.

Administrativní rozdělení Chorvatska

Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce, a města. Opštiny i města se dále dělí na naselje, přeložitelné jako sídlo či sídliště. Když bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie dělilo se jen na opčiny, které byly menší než soušasné župy.

  • 1 Záhřebská župa
  • 2 Krapinsko-zagorská župa
  • 3 Sisacko-moslavinská župa
  • 4 Karlovacká župa
  • 5 Varaždinská župa
  • 6 Koprivnicko-križevecká župa
  • 7 Bjelovarsko-bilogorská župa
  • 8 Přímořsko-gorskokotarská župa
  • 9 Licko-senjská župa
  • 10 Viroviticko-podrávská župa
  • 11 Požežsko-slavonská župa
  • 12 Brodsko-posávská župa
  • 13 Zadarská župa
  • 14 Osijecko-baranjská župa
  • 15 Šibenicko-kninská župa
  • 16 Vukovarsko-sremská župa
  • 17 Splitsko-dalmatská župa
  • 18 Istrijská župa
  • 19 Dubrovnicko-neretvanská župa
  • 20 Mezimuřská župa
  • 21 Záhřeb
  •